Ahoj zbloudilče, pravidelný návštěvníku, či věrný fanoušku. ! Žádné reklamy u článků tomu neurčených !

Co se tu děje?
  • PUBERŤÁK MOMENTÁLNĚ NA BLOG CELKEM KAŠLE, SNAD SE SITUACE BRZY ZLEPŠÍ!

Update: 8.2. 2015. Puberťák se přetransformoval. Už to není ten noob co chodí do sedmičky, ale do druháku, takž vlastně ano, noob vlastně furt je. Má už jiné zájmy, práci a koníčky. Baví ho pořád psát, ačkoliv články co teď dělá mají mnohem vyšší kvalitu než tady na blogu. Vlastně to tu udržuje čistě z nostalgie a z naivnosti :)

Update 17.10.2016. Puberťák žije. Už je dávno plnoletý a blog udržuje prostě jako vzpomínku na svoje staré články. Ví, že nemá žadnou návštěvnost, ale to mu doopravdy nevadí.

Jujky

26. května 2017 v 4:06 | Puberťák |  Deník
Asi tomu nemůžete uvěřit stejně jako já, ale nový článek je tady.


Nechápu co to do mě vjelo, ale je právě 3:53 a já začínám psát nový post na tenhle blog. V uších mi z Bang&Olufsen hraje Protiva, klávesnice na mém ThinkPadu klapá a nový update WarThunderu se stahuje. Stalo se toho fakt spoustu.

Nejdůležitější věc, která teď dost mává s mým životem je maturita. Já dal maturitu. Já, puberťáček, kterej si na tenhle blog vylejval city a popisoval svojí sedmou třídu. Teď jsem čtvrťák a za většinu článků na tomhle blogu se doopravdy moc stydím, ale nechám je tam - je to součást mě, tenhle blog rád držím při životě, je to fakt nějaká část mýho života, která mě určitým způsobem formovala. I díky němu jsem možná dostal z maturitního slohu za 1, přestože jsem byl ve stresu jako sviňa a vůbec mi nešlo psát.

Strašně rád bych tady vyjmenoval všechny věci co teď mám, který si můžu dovolit a sdělit to tomu malýmu puberťákovi, kterej zakládal tenhle blog, ale vím, že by to bylo fakt na dlouho a čas je v mém životě teď dost limitovaný, i když ho dost promrhám ležením v posteli a nicneděláním.

Mám přítelkyni. Už 2 roky. Skvělou, úžasnou, nádhernou, nejmilejší a neskutečně roztomilou. V našem vztahu se občas objeví nějakej mráček, ale tak to občas někdy v ráji bývá. Je se mnou holka a je se mnou evidentně šťastná. Se mnou. Puberťákem. V roce 2010 bych si řekl, jestli jsem se náhodou nezbláznil, ale teď je to realita.

Na tenhle blog jsem pyšný a zároveň se stydím. Je to zvláštní, ale prostě to tak je. Jsem za něj každopádně moc rád. Třeba se zase za 4 roky ozvu. Možná dřív, ale kdo ví.

Tak nazdar,
Puberťák
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 26. května 2017 v 5:17 | Reagovat

Tak jako je naše společnost rozdělená podle moci a bohatství tak je rozdělen i posmrtný svět, není zde ale nebe a peklo jak si lidi myslí, po smrti se vše rozděluje, jako když dáváte prádlo do pračky, zvlášť se dává bílé prádlo a zvlášť se dává barevné prádlo, dále se prádlo rozděluje podle teploty praní, atd. Mrtvá duše je tedy jako prádlo a třídírna musí toto prádlo pečlivě utřídit a nastavit správný proces praní, očištěné duše od chyb, se dávají potom dětem, co se narodí.
Logicky bychom se tedy neměli bát smrti, bojíme se smrtí, protože vše co jsme sobecky nahromadili o to přijdeme, ušpinili jsme duši duchovní špínou a ušpinili jsme se soukromým vlastnictvím a výhodami. Milujeme špínu a máme strach z čistoty, jenže vše je zde dočasně, když je duše mnoho špinavá, tak si pro ni přijde smrt, a hodí jí do pytle na špinavé prádlo, a potom špinavé sobecké duše z pytle v prádelně vysype. Náš svět je světem recyklace, vše co jíme to bylo už tisíckráte snědeno, a z hoven díky recyklaci vznikla nová potrava, i naše tělo bylo, tisíckráte snědeno, a naše tělo vzniklo z hoven, proto je zde život na hovno a o hovně.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Moje oblíbené stránky, na které velmi často a rád chodím: